dóže

См. также doze.

Чешский

Морфологические и синтаксические свойства

падеж ед. ч. мн. ч.
  Им. dóže dóžata
  Р. dóžete dóžat
  Д. dóžeti dóžatům
  В. dóžete dóžata
  Зв. dóže dóžata
  М. dóžeti dóžatech
  Тв. dóžetem dóžaty

dó-že

Существительное, одушевлённое, мужской род в ед.ч., средний род во мн.ч., с основой на мягкий или отвердевший согласный +e. Тип склонения: 2h m a

Корень: --.

Значение

  1. истор. дож ◆ Titul dóže se ve středověku a raném novověku používal pro hlavu státu v několika italských „korunovaných republikách“, z nichž nejvýznamnější byly Benátská republika a Janovská republika.

Синонимы

Антонимы

Гиперонимы

Гипонимы

Родственные слова

Этимология

Происходит от ??

Фразеологизмы и устойчивые сочетания

    Библиография

      This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.