hanzovní

Чешский

Морфологические и синтаксические свойства

падеж ед. ч. мн. ч.
м. одуш.м. неодуш.жен. родср. род м. одуш.м. неодуш.жен. родср. род
Им./Зв. hanzovní hanzovní hanzovní hanzovní hanzovní hanzovní hanzovní hanzovní
Р. hanzovního hanzovního hanzovní hanzovního hanzovních hanzovních hanzovních hanzovních
Д. hanzovnímu hanzovnímu hanzovní hanzovnímu hanzovním hanzovním hanzovním hanzovním
В. hanzovního hanzovní hanzovní hanzovní hanzovní hanzovní hanzovní hanzovní
М. hanzovním hanzovním hanzovní hanzovním hanzovních hanzovních hanzovních hanzovních
Тв. hanzovním hanzovním hanzovní hanzovním hanzovními hanzovními hanzovními hanzovními

han-zov-ní

Прилагательное.

Корень: --.

Произношение

Значение

  1. истор. ганзейский ◆ Отсутствует пример употребления (см. рекомендации).

Синонимы

Антонимы

Гиперонимы

Гипонимы

Родственные слова

Этимология

От ??

Фразеологизмы и устойчивые сочетания

    Библиография

      This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.