vonící

Чешский

Морфологические и синтаксические свойства

падеж ед. ч. мн. ч.
м. одуш.м. неодуш.жен. родср. род м. одуш.м. неодуш.жен. родср. род
Им./Зв. vonící vonící vonící vonící vonící vonící vonící vonící
Р. vonícího vonícího vonící vonícího vonících vonících vonících vonících
Д. vonícímu vonícímu vonící vonícímu vonícím vonícím vonícím vonícím
В. vonícího vonící vonící vonící vonící vonící vonící vonící
М. vonícím vonícím vonící vonícím vonících vonících vonících vonících
Тв. vonícím vonícím vonící vonícím vonícími vonícími vonícími vonícími

vonící

Прилагательное.

Корень: --.

Произношение

Значение

  1. ароматный, душистый ◆ Отсутствует пример употребления (см. рекомендации).

Синонимы

Антонимы

Гиперонимы

Гипонимы

Родственные слова

Этимология

От ??

Фразеологизмы и устойчивые сочетания

    This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.